Má "tvorba" a jiné radosti

Letošní vánoce byly tak trochu jiné než předchozí. Mimo klasické vánoční výzdoby v podobě skleněných, slaměných a dřevěných ozdob na stromečku, všechny kupované a u některých byla dokonce cedulka made in China, které dávám každoročně, jsem si větvičky ve váze ozdobila čistě hand made ozdobami a to z rukou svých i ostatních šikulek. A tak jsem na větvičky navěsila mnou vyšité kočičky a medvídky, háčkované vločky a zvoneček, které jsem dostala jako dárek a voňavé šité polštářky s vánočními motivy.   Poštou mi pak přišly balíčky a obr balík od kamarádek z tvořivého Fleru , které jsem letos poznala i osobně.  Po rozbalení na mě čekalo krásné vintage přání od Milušky,   nádherný zvonek z květináčku ozdobený technikou 3d decoupage od Božika   a s ním přišlo i krásné přání a visačka  V obou balíčcích bylo i spoustu tvořivého materiálu, za který holkám moc děkuji a už se těším až se do něj pustím. Třetí největší balík, byl od Kačabinky...

Psáno 23. března 2012 Nejspíš to taky znáte, někdy před vámi leží důležitý úkol, který se musí udělat a navíc do určitého termínu a vy se k tomu ne a ne dokopat. Tak přesně to se mi dneska stalo. Zítra slavíme narozeniny staršího syna, přijdou babičky, dědové, tety atd. Hrubý úklid spojený s jarním jsem udělala již minulý víkend, v pondělí jsem nakoupila trvanlivé potraviny a zbytek týdne douklízela. Zaprvé po dětech, které kde jim co upadne tam to zůstane a zadruhé nevím jak to dělám, ale z každé místnosti mi zbude krabice nebo taška plná věcí, které nemají své stálé místo a mě buď dojde energie je douklidit nebo zkrátka nevím kam je dát. Včera se myli okna (kdybych řekla, že jsem je myla já, lhala bych) a pekla jsem mrkvové pečivo, které je lepší když se rozleží a na dnešek zbylo to nejdůležitější. DORT. Zkoušela jsem si ušetřit práci a vzala syna do cukrárny, kde se mi sice dělalo mdlo z cen, ale řekla jsem si, že jednou ročně jsem to ochotná obětovat. Syn si prohlé...

   Ráda peču. Raději než vařím. Ani nevím proč. Snad proto, že mám ráda sladké. A ráda zkouším nové či neobvyklé recepty. Ne vždy však vyjdou podle mých představ. Ale objevila jsem tak už několik oblíbených stálic mé sladké kuchařky, tak za ten risk to občas prostě stojí.    Vždycky jsem obdivovala macarons. Krásné barvy, přesný tvar, jedna jako druhá. U nás ne moc známá lahůdka, takže jsem nevěděla jak se připravují ani jak chutnají. Tedy než jsem objevila blog Chez Lucie a Erhartovu cukrárnu .    Na zmíněném blogu jsem kromě receptů na všelijaké dobroty našla i recepty na mé milované muffiny a cupcakes a také na macarons. Ty s bílou čokoládou a mandarinkovým želé mi obzvláště padly do oka. Pročetla jsem si recept a váhala, zda se do nich pustit. Pak jsem jednoho krásného slunného dne šla po Vinohradské ulici a syn dostal chuť na zmrzlinu. Zrovna jsme stáli před nově otevřenou pobočkou Erhartovy cukrárny . Syn si šel s babičkou pro jede...

   Posledních několik let jsem poctivě na Velikonoce pekla ořechového beránka podle receptu, který mám od mamky a od té doby co mám pekárnu a tudíž „umím“ kynuté těsto i mazanec. Také posledních několik let peču pro nás a pak pro rodiče. Už vloni na podzim si však manžel a po něm celá rodina oblíbila francouzské pečivo chinois.     Peču ho často a všem chutná, tatínek projevil přání, abych mu ho upekla na Velikonoce místo mazance. Chtěla jsem udělat radost i manželovi, tak jsem upekla rovnou dva. Chtěla jsem udělat manželovi a synovi ještě větší radost a tak jsem jim upekla slané tyčinky z listového těsta, které mají rádi. Manžel měl takovou radost, že vydatně pomáhal, a příště už to zvládne sám. A když už jsem měla to listové těsto koupené, upekla jsem rovnou i meruňkové taštičky, které mám ráda já. Sladkého máme upečeného dost, tak si beránka upečeme jindy, až na něj bude chuť. Se synem jsme nabarvili vajíčka a já chtěla udělat i nějakou kraslic...